Ži-van-ši

Mám slabost pro potisky, květiny, ptáky a mint barvu. Proto asi není překvapující, že mou letošní obsesí je kolekce francouzského módního domu Givenchy, v níž se snoubí všechny tyto elementy. Ve svěžích potiscích z dílny Riccarda Tisci totiž můžeme s trochou fantazie vidět jak květy (pro mě lehce děsivé) strelície, tak i exotické ptáky, to vše natištěné na látkách barvy máty, slonovinové kosti a vojenské zelené. Připočtěme k tomuto fakt, že se v kolekci objevily pánské plizované sukně v kombinaci s krátkými legínami, a již není pochyb, že před sebou máme něco zcela výjimečného, lehce šokujícího a úchylného.

Co mě na této kolekci přitahuje, je to, že je jednak lehce rozpoznatelná, ale hlavně úžasně kombinovatelná. Potisky jsou totiž navrženy a rozmístěny tak, že když spojíte košili, sako, kravatu a šortky, vznikne celistvý obraz, protože dílčí printy do sebe dokonale zapadají.

Dalším plus bod ode mě dostává Givenchy za doplňky. Jejich „machršňůry“ na klíče a opasky mě, pravda, příliš nerajcují, ale do jejich sandálů bych skočil bez váhání! A platí to jak pro ty klasické z černé lakované kůže, tak i pro ultra moderních z umělé hmoty s gumovou podrážkou. Jó a kdybyste měli náladu na look à la Justin Bieber (ano, trpím i touto úchylkou), doporučuju jejich super kotníčkové botky, které vypadají naprosto luxusně díky vysoké podrážce a taktéž pouze decentnímu nápisu „GIVENCHY“. Dům vůbec dává přednost střihům a zajímavým motivům před demonstrací svého loga, což je jen dobře.

Výjimečnost této kolekce dokládá i fakt, že její nosné kousky se objevily hned v několika velkých editorialech. Hravost kolekce tak evidentně nebaví jenom mě, ale i stylisty, kteří tak konečně mohou při focení pánské módy sáhnout i po něčem zajímavějším, než jen po černém saku a bílé košili…

A Fildova rada na závěr? Užívejte si přicházejícího léta! Pánové, zahalte se do barev a ujetých potisků, kterými ráno v MHD probudíte ospalé spolucestující, přičemž můžete vhodný outfit pořídit i v cenově dostupnějších hladinách, například na Asosu.

PS: odešel jsem od Matragi, abych o krásných věcech nemusel jen psát, ale mohl si je jednou i pořídit. I'm back on the track!!! :-)

Savoir vivre

Není uměním stěžovat si a mít špatnou náladu. Uměním je potěšit se a udělat z šedého průměrného dne den výjimečný.

Můj dnešní den vypadal ještě v osm večer hrozně. Z postele jsem se nedobrovolně vyhrabal v devět hodin a od té chvíle jsem se už nezastavil. Víte, proč nerad vstávám? Protože nenávidím ranní zkrášlovací rituál v koupelně. A to mi už díky bohu, resp. Roaccutanu, trvá jen patnáct dvacet minut! Po snídani á la králík – starý chleba a salát, jsem vyrazil směr Obecní dům, abych u paní Řechtáčkové (miluju její jméno!), která vede personální oddělení, podepsal smlouvu na provádění po Blančině výstavě. Pak jsem se stavil za holkama do butiku potěšit je svou přítomností – zářily jak dvě sluníčka!

Zmatek / Zmetek

Bytí

Dospěl jsem. Opět. A určitě ne naposled. Když jsem přicházel do Prahy, říkal jsem si: „Fildo, zhluboka se nadechni toho smradu z podzemky a smogu v ulicích – tak voní podhoubí úspěchu!“ Představoval jsem si to zcela jinak. Plány, které původně byly jasné, se začaly jeden po druhém bortit a když ani varianta C nevyšla, vypadalo to velmi beznadějně. Pak ale zasáhla Prozřetelnost a já pochopil – nesmím plánovat. Musím reagovat na to, co je kolem, rychle se chopit každé příležitosti, nebýt líný otevřít pusu ve správný okamžik a nepohrdnout žádnou podanou rukou.

To však vedlo k jedné, pro mě zprvu nemilé, skutečnosti – aktuálně žiju ve stavu beztíže. Pod nohama téměř žádná půda, vysoko nad hlavou hvězdy – dost blízko na to, abych je viděl, ale stále příliš vysoko, abych si na ně sáhnul. A tak létám. Co bude zítra? Za měsíc? Za rok? Za deset? Nevím. A nechci to vědět. Rozhodl jsem se, že se budu snažit vytěžit co nejvíc z toho, co mě obklopuje, a rezignuju na vyšlapané cestičky generacemi přede mnou. Že je to risk a můžu dopadnout velice špatně? To je reálné riziko, které ale budu muset podstoupit.

Když nad tím vším tak uvažuju, letošní plánovaný konec světa by mi celkem bodnul. V diáři totiž nic po tomto datu nemám (tedy kromě pravidelného očkování proti encefalitidě – ale to bych oželel. Nemám strach a inklinuju k fatalismu, jelikož věřím v něco chytřejšího nad námi, co se jen směje našemu pozemskému lopocení.

Umění odejít

Znáte to – z párty nesmíte odejít příliš brzy, aby se vědělo, že jste tam byli, ale zároveň nesmíte být mezi posledními vytrvalci, kteří v lepším případě tančí na stole, v horším pod ním zvracejí. Chce to prostě vědět, kdy odejít. Jedině tak si totiž zachováte tvář.

Nečtu bulvár, a proto nemám potuchy, po kolika minutách se z noblesních večírků poroučí Ken a Barbie, tedy Dave a Viki Beckhamovi, ale i bez toho mohu směle prohlásit, že ani jeden z nich neví, kdy je na čase vyklidit bitevní pole a dát prostor novým, neokoukaným a kreativním jedincům, kteří, na rozdíl od nich, mají světu co nového nabídnout.

Pokračování článku na Worn.cz!

---

Když jsme článek s Honzou editovali, vymýšleli jsme různé alternativní nadpisy. Jelikož se blížila půlnoc, nikoho nejspíše nepřekvapí, že mé návrhy byly tak trochu „mimo realitu“. Podle mého by článek s nadpisem Beckhamova brambora pro H&M trhl rekord v počtu zobrazení. Podle Honzy to ale bylo až moc „sprostý“. Bohužel neprošel ani další můj návrh Bramboráky u Beckhamových – ach jo… :D

---

† na fotografii David Beckham / zdroj: worn.cz

Blueberry Kisses

Obyčejný outfit na neobyčejné párty.

Párty u Dolce & Gabbana

Pokud je člověk bloger a je pozván na koktejl k Dolce & Gabbana, jistě by na základě toho mnozí řekli: „A million girls would kill for your job.“ Ale tentokrát je to trochu jinak. Tentokrát, by vraždili kluci!

Návrhářské duo Dolce & Gabbana dlouhodobě spolupracuje s milánským fotbalovým týmem, respektive jeho hráči, které šatí. Ti na oplátku prezentují modely na svých dokonale vypracovaných tělech, pózují pro fotografy a pak společně křtí knihy, které z této spolupráce vzcházejí. A jelikož se český butik Dolce & Gabbana nechce nechat co do prestižnosti zastínit svými zahraničními sourozenci, konala se dnes v jeho prostorách další z výjimečných akcí, která tentokrát měla za úkol seznámit milovníky módy s poslední knihou, která je výsledkem spolupráce Domenica a Stefana s milánskými fotbalisty. Titul s názvem Milan fashion soccer players portraits, který, jak už bystřejším název napoví, obsahuje desítky portrétů fotbalových hvězd.

Jelikož se ve fotbalu absolutně neorientuju (na zítřejším zápase AC Milán s Viktoria Plzeň mě skutečně nepotkáte), nebudu zde vypisovat jména všech jistě úžasných fotografovaných sportovců, protože jednoduše nevím, kteří jsou ti nejvíc top, abych je tu vyzdvihl. Proto raději nechám na vás, ať si dle svých sympatií sami zvolíte, čí portrét si prohlédnete. Učinit tak můžete jednak v butiku Dolce & Gabbana, a to po celý zítřejší den, nebo případně na oficiálních stránkách italského módního domu. Ale ještě jedno upozornění: tentokrát nečekejte hru svalů a vypracované hrudníky – jedná se skutečně o velmi decentní a civilní portréty z dílny Marca Falcettiho, na kterých jde především o osobnost fotografovaných mužů.

A teď ještě pár slovy k samotné párty. Pokud hledáte místo s nejvyšší koncentrací vkusu a elegance, snažte se zmást ochranku a na nějakou podobnou akci se proderte. Zde totiž najdete, po čem vaše srdce touží! Ženy v šatech a lodičkách, muže v oblecích… a to vše na Pařížské ulici, která je magnifique už sama o sobě. Já rozhodně nejsem z řad „party people“, takže jsem spíše nasával atmosféru, než abych do sebe lil šampaňské a uždiboval z táců s různými dobrotami. Dokonce jsem se ani nedokopal k tomu, abych rozmluvil tu dívku, co vedle mě poměrně dlouho stála (pořád mám trauma z té, která se nezasmála mému vtípku o elektrické zásuvce umístěné asi dva a půl metru nad zemí). Nakonec jsem se ale dobře bavil a potkal opět „nové“ tváře, a rozšířil tak své povědomí o další jména, která, dá-li Štěstěna, do příště nezapomenu (-:

Samotnou kapitolou byl pak můj look, který byl inspirován elegantním italským švihákem, který se v koupelně před zrcadlem srazil s Lady Gaga. O výsledku vám napíšu zítra – měly by být supr fotky!

Have a nice night, ladies and gentlemen, já jdu rozklidit ten bordel, co tu po mně zůstal, když jsem před třemi hodinami vypálil směr Pařížská 28!

PS: na párty byli i někteří milánští fotbalisté, ale kteří, to fakt nemám páru (kluci, nebijte mě – já je vážně nepoznám!!! :-)

---

† Na fotografii Didac Vilá Rosselló / fotograf: Marco Falcetti / zdroj: dolcegabbana.com

Vánoční osvěta z Asosu (Part I)

Toto je třetí úvod. Ty první dva byly tak trapné, že jsem je musel již u druhého odstavce celé smazat. Proto do toho skočme rovnýma nohama! Většina národa se obléká fakt příšerně (džínový mor, kecky, baťohy původně určené na trip na Mont Blanc užívané coby zavazadlo denní potřeby,…). Vy jste jistě výjimka, protože čtete blog o módě a všech těch projevech rozežranosti „buržoazních vykořisťovatelů“, ale vaše okolí už tak uvědomělé být nemusí. Proto jim pomůžeme!!! (já vím, jsem dobrota sama, že to zorganizuju!)

Co se oblečení týká, je na Češích v podstatě špatně úplně vše. Nicméně tentokrát se zaměříme na zdánlivé maličkosti, a to boty a tašky. Specialitou domorodých obyvatel zdejší kotliny je totiž úvaha: „Fajn, koupím si tento kabát, ať vypadám elegantně. Boty? Není třeba kupovat nové, které by ladily k novému kabátu. Vždyť doma už mám aspoň troje!“ ALE… nakonec se ukáže, že jsou to všechno kecky Puma, Nike, Adidas, Jang'c,… a dotyčný jedinec už samozřejmě nemá náladu trajdat po nákupech, a proto jinak hezký kabát zabije potrhanými, vyšmatlanými botkami. (Předpokládám ideální situaci, kdy si je jedinec vědom toho, že kecky a kabát k sobě neladí. Pravděpodobnější v reálu je, že mu tato kombinace nepřijde ničím bizarre.)

Výše uvedená výhrada se týká obou pohlaví. Specialitou žen je pak vzít si malou kabelečku, do které se nevleze ani svazek klíčů, a k tomu obří igelitovou tašku Albert, Billa, Penny,… která opět byť sebelepší outfit naprosto zadupe do země. Když je to dívka/žena skutečně hezká, mnohdy i pláču nad tím, jak málo by stačilo k tomu, aby byla dokonalá! Jen zahodit igelitku a koupit si buďto větší kabelku nebo hezkou nákupní tašku.

A je tu ještě jeden důvod, proč tentokrát zaměřím svůj ostříží zrak jen na tašky a boty. Blíží se Vánoce, a to je skvělá příležitost nešťastníky ze svého okolí obdarovat, přičemž když darujete boty a tašky, je o něco méně pravděpodobné, že je budete muset měnit kvůli tomu, že obdarované osobě nepadnou, na rozdíl od šatů, halenek,… Já vím, číslování je všude jiné… lalalá… neřešme technické nepodstatnosti a hurá na Asos! Právě tam jsem pro vás totiž vybral to nej, čím byste mohli své blízké, popřípadě i sebe, potěšit.

Poslední poznámka: tento článek je věnován mužům a těm, kteří je chtějí obdarovat. Příští bude určen ženám (materiály už mám připraveny, nebojte, dámy!) a těm, co chtějí udělat radost jim. A pokud, stejně jako já poslední dobou, nabýváte přesvědčení, že vše je vlastně unisex, kupte si, co se vám bude líbit bez ohledu na to, zda je to pro ženy či muže (výhoda internetového nakupování je, že na vás nebude s opovržením hledět seschlá prodavačka, protože si zkoušíte něco z oddělení pro opačné pohlaví :-)

Základnu vánočního stromečku nám tvoří věci, se kterými asi nejlépe pochodíte. Čím výš půjdeme, tím větší to budou chuťovky, a tím pádem poroste i míra odvahy nezbytná k jejich nošení. Ale pro jednou přestaňme přemýšlet nad tím, co na to řekne okolí, a vyberme si, co se nám skutečně líbí! Žijeme jen jednou…

Kolekce Versace Men Fall/Winter 2011/12

Pokud bych měl použít typickou novinářskou frázi, pak bych řekl, že jméno módního domu Versace je v posledních týdnech „skloňováno ve všech pádech“, a to výhradně ve spojitosti s exkluzivní kolekcí, kterou Donatella Versace navrhla pro řetězec H&M. Již daleko menší pozornosti se však dostává pánské kolekci Versace pro Podzim/Zimu 2011/12, na jejímž vzniku se Donatella taktéž podílela, tentokrát však již za pomoci kreativního ředitele pro pánskou divizi Versace, Martyna Bala. Výsledkem jejich spolupráce je pak následující výčet modelů, které tímto vyhlašuji za nejlepší nositelnou kolekci této sezony!

Pokračování recenze na vás čeká na stránkách Worn.cz!

Tímto děkuji milému personálu pražského butiku Versace za ochotu a pomoc při sběru faktografických podkladů :-)

Odhalení

Tímto vám prozrazuji, co jsem si před týdnem koupil z kolekce Versace for H&M. Je to psychedelická dvojice tvořená košilí a kalhotami. Kalhoty vzbuzují nečekaný zájem okolí. Tatínek je musel vyhnat ze své mysli skleničkou něčeho ostřejšího, prodavačky u Nike omdlely, cizinci koukají a ukazují prstíky. Já jsem s nimi nadmíru spokojen. Že to bude pro ostatní takový šoking, jsem skutečně nečekal!

Zítra jdu do butiku Versace pro informace, které mi chybí k dopilování recenze jejich kolekce, kterou jsem dnes napsal. Taky se musím stavit v Luxoru, abych si ověřil, zda jsem správně určil geometrickou abstrakci.

Teď ještě rozešlu milion zpráv s nápady, které včera vzešly z bleskového brainstormingu v OD. Těžko říct, kdo je tu větší Uragán :)

Zatím!

---

† Fotografie: zleva: Tomáš Jeřábek (úžasný varhaník a varhanář), Blanche, já.

So Happy I Could Die

Pane bože! Asi jsem zemřel a octnul se v nebi, protože tenhle den se rozhodně nemohl odehrát na zemi, ve světě obyčejných smrtelníků! Stupeň štěstí je na maximu a hodlám z něj žít minimálně do čtvrtku. Ale pěkně popořádku…

Ačkoli byla schůzka s Blanche původně naplánovaná na středu, musela být přesunuta už na dnešek. Horor! Neměl jsem nic na sebe a navíc jsem musel zařídit ještě milion věcí, na které jsem měl původně o den víc! Ale nevadí, Filda umí skvěle improvizovat, a tak si poradil i v této prekérní situaci.